Šufl

V rámci letošní oslavy Dne vzniku samostatného československého státu jsme v Havl. Brodě a Třebíči slavili slavnostní liturgii v tomto původním znění (pracovní název: retrobohoslužba). S br. Jánem jsme ji studovali několik týdnů předem, rekovní pan varhaník až onen den. Plánujeme ji znovu sloužit (na více místech) v jubilejním roce 2020 a připravit i mši z úplně prvního Českého misálu (1919-23), kterou církev používala ještě před přijetím návrhu Karla Farského. 

Úvodním modlitbám v Brodě předcházel průvod s prapory a křížem za hymnického zpěvu Kdo za pravdu hoří. Kněz místo štóly výjimečně užil (dnes již historický) epitrachil CČS. Nechyběl biret v interiéru. Četlo se z Bible kralické. Někteří muži byli v oblecích a mnohé ženy v nedělních šatech. Na závěr se pěla česká a slovenská hymna. Celkový čas shromáždění přesáhl 2 hodiny. Nedošlo k žádné zlomenině jazyka a Duch sv. vanul. Jen si teď musím dát pár dní voraz bych nemluvila a nemyslela archaicky.

Modlitby úvodní

K: Milost Pána Jezu Krista, (+) a láska Boží, a účastenství Ducha svatého se všechněmi vámi ! 
O: I s tebou Hospodin. 
K: Blahoslaveno buď království tvé, Bože, v nás a mezi námi po věky věkův. 
O: Bůh v nás a my v Bohu. 
K: Bože věčný ! Nechať otevřem Ti svoje rty. 
O: A modlitby sdělíme Ti z duše citem pohnuté. 
K: Hospodine vševládnoucí ! Tobě přednésti chcem přiznání svých hříchů a chyb svých. 
O: Tobě prosby přednést, chválu vzdát i vděčný dík. 
K: Bože, povznes k upřímnosti duše naše. 
O: Aby duch náš povznesl se k Tobě obětí vzácnou. 
K: A my v síle Tvé se vrátíme zas odtud k dílu svému. 
O: S Tebou, Hospodine. 

Doznání (Konfiteor)

Bože, Otče všehomíra předobrý ! Tys dopustil, že jsme. Máme žíti podle řádu tvého zákona životem života tvého, Ty věčný živote náš. S Tebou máme spolupracovati, Tvůrce všemocný ! My však tolikrát vždy zase nedbáme svých všedních povinností: nad to pak i svévolnými činy rušíváme žádoucí zdar tvého tvoření - k necti Tobě sami v sobě i k ublížení bližním svým. Přiznáváme se k svým poblouzením všem i hříchům, a jen prosíme: Odpusť, Bože, a dej síly nám vrátiti se na cestu tvé pravdy zas. Ať smíme se opět cítit tvými dítkami a jsme s věčným řádem vševládné tvé lásky znovu zajedno. 
K: Hospodine ! (+) Odpusť nám a všem, kdož provinili jsme se před Tebou. 
O: My již ochotni jsme napraviti, co jsme zmařili. 
K: Račiž rozjasniti tvář svou nad námi. 
O: Aby jasné světlo pravdy zradostnilo opět žití naše. 

zpěv písně

Introjit 

Tužby

K: S myslí mírnou a pokojnou modleme se k Hospodinu. 
O: Kyrie, eleison. 
K: Za mír všech národů, za svornou práci všech církví a vyznání i všech lidí dobrých, zvláště za upokojení naší vlasti a sjednocení všeho Slovanstva modleme se k Hospodinu. 
O: Gospodi, pomiluj. 
K:  Abychom všichni povinnosti k svým rodinám, obcím i k státu v duchu církve naší československé každodenně poctivě se snažili konati modleme se k Hospodinu. 
O: Smiluj se, Hospodine. 
K: Za všechny kdož posvětili svoje žití v oběť za svobodu a zdar naší vlasti nešetříce námah ani krve, modleme se k Hospodinu. 
O: Věčná jim paměť, věčná paměť, věčná jim paměť. 

Modlitba 

K: Přispěj nám, síly přej a v dobrém zachovej nás, Bože, svou milostí. Pane Bože náš, jehož moc je nevýslovná a milosti síla nevypravitelná, Ty Sám podle řádu lásky své, shlédni na nás v tomto našem sboru, prokaž i nám štědrou milost svou a požehnej dědictví svému, neboť Tobě z nás náleží veškera čest i Sláva Otci, Synu, Duchu svatému po věky věkův. 
O: A mír a pokoj lidem dobré vůle na zemi. 

zpěv písně

K: Rozsvěť v srdcích našich, lidumilný Bože, nehynoucí světlo božského poznání svého, abychom v záři svaté pravdy tvé, jak nám ji Kristus zjevil, učili se také duchem žít a v citech pro ni něžnou láskou účinně planuli. 

Čtení písma

K: Čtení z listu… (mohou připojeny býti verše stupňové, jsou-li v dobrém vztahu k myšlence dne).

Blahoslavenství ( I. vánoční, II. postní, III. velikonoční nebo svatodušní) 

K: Slovo moudré. 
O: Vstaňme a poslechněme. 
K: Pokoj všem ! 
O: I duchu tvému. 
K: Stať sv. evandělia (+) podle sepsání Lukášova 
O: Sláva Bohu v Kristu. 

Po evanděliu

O: Blaze blahověštcům 

Promluva 

Vyznání 
(Věříme v Boha jednoho, Otce a tvůrce mocného, kterýž silou lásky živí vesmír hmotný i duchovní. Věříme také u věčné rození Slovem odvěkým Jézu Kristem, Pánem naším lidstvu slavně vyjevené. Jenžto jest z Boha věčného jak odlesk světla zjevený, v němž se Bohu zalíbilo: onť Immanuel, Bůh s námi. Silou, již všecko povstává, rodí se a vždy zmlazuje, z věčnosti nám mile vzešel poučit a spasit bídné. Probuzen duchem Věčnosti, z máteře zrozen Marie, člověka syn, neváhal pak přes kříž spěti k spáse naší. Předvěděv dobře dle Písem, že byť i zabit bude žít pozítří již zas a vládne evanděliem svým lidstvu. Konaje stálý světa soud v království svém nemíjivém, které zřídil dítkám božím, budeme-li chtít jimi býti. Věříme v Ducha svatého, životné silné nadšení: vycházíť z Boha nám, a razí nové dráhy svými věštci. Věříme v církev obecnou mající své apoštoly, jednu svatou, tužící vždy po obnově z bludů starých. Věříme v křestní očistu od hříchů, jak Jéžíš kázal. A s nadějí, žíti věčně, patříme vstříc budoucnosti.)

Obětování 

K: V míru a pokoji podejme srdce svá Bohu v oběť svatou. 
O: Na usmířenou a v oběť chvály. 
 

K: Bratří a sestry ! Rozpomíná-li se kdo z vás, že bratr tvůj neb sestra tvá má něco proti tobě, odejdi a prve smiř se s bratrem svým a sestrou svou, a pak teprve přijda obětuj dar svůj. 

zpěv písně

K (tiše):

 Bože svatý ! Nikdo z těch kdož spoutáni chtí zůstat tělesnými žádostmi své sobeckosti, není mocen Tobě sloužiti a s Tebou spolupracovati. Proto prosím Tebe, Otče milostiplný, shlédni na mne, nehodného služebníka díla svého tvůrčího: očisť duši mou, a silou Ducha svého učiň mě hodným přispěti tu k zpřítomnění svaté oběti syna tvého Jézu Krista, Pána našeho, v těchto živných darech země, a pomoci v lidských srdcích budit ducha téže obětavosti, jsa si vždycky vědom kněžské povinnosti své a sám hotov k obětem. Vímť, že já sám nejsem vlastním knězem lidu tvého tohoto, nýbrž Kristus, syn tvůj obětovaný, v němž chválu Tobě vzdáváme i přesvatému Duchu tvému Všeživiteli po věky věkův. 

(Povznášeje chléb a kalich s vínem pokračuje hlasitě) 

Tobě, věčný dárce života, podáváme z ušlechtilých darů zemědíla svého tuto počest uznávajíce, že jen tvojí vůlí živi jsme a z tvého života se živíme, tak jak poznání to obnovil v nás Syn tvůj, Jéžíš Kristus, jehož milost nechať účastenství Ducha tvého jest se všemi námi po věky věkův. 

O:Amen. 

Chvalozpěv (Preface) 

K:Vzhůru srdce ! 
O:Zvedněme k Hospodinu. 

K: (zpívá nebo přednáší některý z chvalozpěvů dle rázu dne a doby, a dodává:) Svatý, svatý, svatýs, Hospodine zástupů. Plná jsou nebesa i všecka země tvé slávy. Sláva Ti u výsostech. Ale požehnaný též, jenž přichází tu k nám tvým jménem: Sláva u výsostech ! 

zpěv písně

K: Poněvadž pak veliké již jest při nás milosrdenství tvé, žes nás Sobě, Bože, stvořil, Kristem vykoupil i Duchem milosti své osvítil k spasení, a každodenně živíš a chováš, za to všechno Tobě, Otče nejdobrotivější, z vděčných srdcí děkujeme prosíce: V čemkoli kdo milosti tvé potřebuje a k Tobě se utíká, ať není zahanben. 

Modlitby za blaho obecné

(O význačnějších svátcích) 

Spomoz, Hospodine, naší církvi. Staršovstev chraň všech snah marných a rač propůjčit jim ducha jednoty a svornosti. Mysli osvícené dopřej, Bože osvětiteli, všem duchovním a učitelům, aby v poznání svém sami pečlivi i v mravech vedli duše svěřené vždy k Tobě v pravé zbožnosti. 

Stůj, vševládný Bože, svou milostí mocně při všech, jimžo svěřena jest péče o blaho veřejné. Dobré vůle přej jim každému lásky poctivé k zákonu tvému, jehož řízením jim svěřena jest moc lidu. 

Nechať všichni, na jejichž bedra národ složil tíhu vlády své, vynasnažují se platně uskutečňovati tvoje království nebeské na zemi. 

Osvěť světlem pravdy své a práva naše zákonodárce. Aby povždy dobro národa a obzvlášť povznesení utištěných měli na zřeteli, slabým pomáhali, vlivu mocnějších se nepoddávali a zlému moudře se snažili čeliti. 

Ale též nám uděl ducha nezištného, bychom bez závisti osudy své společné jim svěřovali jakožto nejlepším z nejlepších a svou obětavou spoluprací v díle obecného blaha jim skýtali podpory. 

Modlitby za odpomoc v potřebách soukromých

(Pravidelně vyjma význačnější svátky) 

Žehnej, Bože silný, pilné práci všech, kdož chleba denního sobě a svým rodinám poctivě snaží se dobýti. Nechať práce zdar jim nové síly dodává i radosti. 
A jenžto Sám tvůrčím zákonem své vůle vesmír vytváříš, nechej práci nalézti i nezaměstnanému, aby mohl pracovati na díle tvém zas. 
A těm, kdož nevině snad trpí hlad a bídu, nalézti dej chleba. 
Těm pak, kteříž statky vezdejšími požehnáni jsou, srdce otevři a probuď k přející sdílnosti. 
Bože dobrý ! Pomoz všem bědným ! Zarmoucených potěš ! Znaveným a umdleným dej odpočinouti ! Utlačeným dopřej svobody ! Ochranu a záštitu vzbuď sirotám ! Slabým síly dodej v boji proti svodům násilí a zloby ! 
A to všechno utrpení naše vezdejší ať posvěceno stejným údělem Jézu Krista, Pána našeho, vzbudí v nás všech něžný ohlas soucitu a lásky a co oběť Tobě milá svolá milost tvou na nás ! 
K tomu nám každému a všem našim bratřím a sestrám, ale i těm, kdož nám nejsou příznivci, hojnost světla svaté pravdy svojí přej a vůle ušlechtilé, abychom tak všichni v míru a bezpečí, v práci i v bolestech, jedno byli a v jedno cítili, všichni s Tebou, a Ty s námi, tak jakos byl s Pánem naším Jézu Kristem. 

Zpřítomnění 

K: Jenžto Kristus Jéžíš sedě s apoštoly svými naposled, a své dílo lidstvu zpřítomniti chtěje pro věky budoucí: vzav chléb do svatých svých rukou, díky činil zaň a lámaje, jim rozdával jej řka: Totoť jest mé tělo, kteréž dává se za vás. Takť i kalich s vínem po večeři vzav, aby zůstavil nám smysl životního utrpení a v srdce vštípil přesvědčení, že má člověk jeden druhému se obětovati a píti z kalicha života sladké i trpké, pžíjemné i odporné, žehnaje, jim píti z něho dával řka: Tentoť kalich jest ta nová smlouva v krvi mé, kteráž vylévá se za vás. To čiňte na mou památku. 
O: Amen. 
K: Pokloňme se Pánu. 
O: Bohu Otci svému. 

Osvědčení 

K: Bože, Duchu všemocný ! My neskláníme hlav svých před ničím, ani před chlebem a vínem, aniž před tělem anebo před krví, leč jen před Tebou, Ty nevystihlý Tvůrce náš a věčný lékaři duší. 

zpěv písně

K: A toužíme jen: Tak jako jsi učedníkům Jéžíšovým v oné slavné chvíli seslal Ducha svého, jak on jim byl slíbil: Obnov stejným nadšením týž oheň svatý v srdcích našich. Mocným vanem tvůrčí životnosti své ať týž Duch pravdy pronikne i k duším našim, Tobě posvětí nás a sjednotí s Tebou, Otcem věčným, skrze téhož Krista, Pána našeho, tímto chlebem a v tom vína kalichu, abychom nebyli již my, než on sám v nás a mezi námi jako mezi apoštoly v oné večeři, když se rozhodoval pro největší dílo bolesti, v oběť vynaloživ celou sílu duše, co jí v synu člověka jen utajeno býti může. Budiž, Bože, dosti oběti té čisté, slavné, neposkvrněné, a zlému konec. 

Oběti i díla jeho vzpomínajíce, pomněme však také těch, kdož sjednoceni s ním již ve svém životě, ve znamení víry předešli nás v náplň věčnosti… Jmenovitě svaté pravdy mučedníků, vyznavačů, osvětitelů i apoštolů, i všech duší dobrých, s Jéžíšovou svatou máteří, bychom se zděděnou hřivnou životního díla jejich věrně hospodařili a šťastně rozmnoženou odkázali věkům budoucím. 

Jim pak a všem věrným zesnulým odpočinutí rač lehké přát, ó Pane, a nechť paměť nehynoucí jim jak světlo jasné plane ! 

A tak poroučíme Tobě, lidumilný Bože, veškery starosti svoje i strasti. S veškerenstvem tvorstva po všem okršku, jež k Tobě lká a trpíc v životech mateřských i v těžké strázni otců živitelů neustále k novému pracuje životu, taktéž i my, prvotiny Ducha tvého v sobě majíce – doufání své máme vykoupenu býti z vášní těla svého a bolu ku svobodě slávy dítek tvých v životech nových. 

Uslyš nás nebeský Otče ! Avšak nikoli pro hodnost naši, kteráž není v nás, nýbrž pro zásluhy Jézu Krista, Pána našeho, z jehož poručení k Tobě voláme: 

Otčenáš 

(Po Otčenáši béře duchovní hostii, pozvedá uctivě a potom láme pronášeje střídavě s lidem: ) 

K: Chléb živý s nebe: 
O: Jediný svatý náš Pán Jéžíš Kristus 
K: K slávě Boha Otce. Amen. Drobí se nám přepamátný ten chléb vezdejší, boží dar jen dětem božím daný, po vždy přijímán a neubývá nikdy, ale posvěcení dávající těm, kdož přijímají jej. Pokoj Páně povždy s Vámi. 
O: I s duchem Tvým. 

Přijímání 

K: Vyslyš nás, Pane Jézu Kriste, s trůnu věčné slávy své a přijď a posvěť nás ! Sám nás učiň sobě hodny přijmouti přečisté tajemství chleba a kalicha v účastenství s tebou. (Věříme a vyznáváme, že ty jsi v pravdě syn boží, jenž spásu a blaho jsi zjednal nám hříšným. Věříme, v tomto tajemství zpřítomňuješ se nám, bychom přebývali v tobě a ty v nás, majíce moc býti dcerami a syny božími, s tebou, synem božím nejmilejším. Pročež modlíme se: Nechať oproštěni jsme již od svých vin a čisti. Tobě vzdáváme celou bytost svou a tebou Bohu. 
Účastnými tajemné své večeře nás učiň tak, jak pohostil jsi oněch jedenáct. A nechť žádnému z nás není políbení svatých tajin k duchovní zkáze, nýbrž k radosti a blahu. 
Pane nejsme hodni, abys vešel k nám, ale toliko rci slovem, a uzdraveny budou duše naše. (všichni se bijí v prsa)
Pán Jéžiš Kristus račiž uchovati duším našim království své věčné. Amen. (přijímá) 

K přijímání věřících 

K: Vy, kdož opravdu a vážně litujete hříchů svých, jsouce v dobrotě a lásce s každým bližním svým, a toužíte vésti lepší život nový, podle řádu božích přikázání cestou práva a pravdy: Přistupte sem jsouce plni víry v milost Pána Krista, jenž vám volá vstříc: Pojďtež ke mně všichni, kdož se koliv lopotíte a jste obtíženi, a já odpočinu vám ! (a koná se veřejná zpověď) 

K: V úctě a s důvěrou přistupte ! 
O: Požehnaný, kterýž přichází k nám jménem Páně. Hospodin v něm Sám tu zjevuje se nám. 

Po přijímání 

K: Hle, dotkl se úst mých ! Kéž odstoupí ode mne nepravost má, a hříchy mé nechť zahlazeny jsou. Skvěj se, Jeruzaléme, a jásej Sione, že sláva Hospodina Boha tvého, vzešla nad tebou. Neb aj ! Král tvůj navštívil tě slavný, beránek náš čistý přišel k tobě. Nechať kraluje ! 
Živť jsem já: už ne já, ale živť jest ve mně Kristus. 

K: (přečte příslušný verš k přijímání a přednáší příslušnou modlitbu) 

K: Pán s vámi. 
O: I s duchem tvým. 
K: Požehnání všemohoucího Boha Otce, a mír Jézu (+) Krista, i milost Ducha svatého nechť sestoupí na nás a zůstane nám i budoucím. 
O: Po věky věkův. 

(K závěrku bohoslužeb modlí se kněz ještě vhodnou modlitbu za obecné blaho. A zakončí se podobnou písní. Národní hymny buďtež zpívány tu pouze o slavnostech národních.)