Šufl

Byl jeden z těch hezkých všedních podzimních dnů. Kolem poledne mi došlo, že jsem si opět z roztržitosti nestihla objednat jídlo v menze. Nezbývalo než vyrazit na lov do libanonského bistra v nedalekém obchodním centru na Budějovické. 
Už nevím která mňamka zaujala srdce mé, každopádně její příprava zabrala neobvykle dlouhý čas. Nějaký, velice dobře vypadající muž, si objednal stejné jídlo. Když ho obsluha přinesla, vystartoval po něm, ukradl můj tác a běžel jíst. Okřikla jsem jej: "Pane, to je můj oběd. Na svůj si musíte počkat !" Volal: "Ale já spěchám, mám jednání !" 
Kámoška mi na tuhle příhodu řekla: "Amen, amen, pravím ti, ten již má svou odměnu v podobě žaludečních vředů."
Věřím však, že to s ním dopadlo mnohem líp... třeba nějak takhle: 

Ježíš vystoupil z metra na stanici Budějovická. Tu k němu u severozápadního východu přistoupili čtyři dobře oblečení muži, pátého drželi násilím. Byl to workoholik, kterého kolegové o polední pauze vytrhli od práce. Jednomu z nich roztrhl rukáv a dalšího polil kávou. Křičel: "Vy pitomci, pusťte mě, musím makat na projektu !" Vlekli ho přes celý kancelářský komplex a lidé jimi v duchu pohrdali. 
Ježíš viděl jejich víru a řekl workoholikovi: "Synu, odpouštějí se ti hříchy." 
Kolem procházeli teologové, kteří se účastnili konference na nedaleké teologické fakultě a v duchu uvažovali "Co to ten člověk říká? Je to snad nějaký praštěný evangelikál ? Rouhá se ! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh ? A Bůh nejezdí metrem !“"
Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: „Jak to, že tak uvažujete? Je snadnější říci  workoholikovi: ‚Odpouštějí se ti hříchy,‘ anebo říci: "Posaď se, odpočiň si a zavolej své rodině ?" 
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – řekne workoholikovi: „Pravím ti, spočiň na lavičce, zavolej přítelkyni, že dnes přijdeš domů dřív, dáš si dvacet a odpoledne vezmeš děti na zmrzlinu. A až dotelefonuješ, zbav se svého mobilu a všeho, co ti brání žít !“
On se posadil na lavičku, zavolal družce a poté před zraky všech přítomných odhodil brašnu s věcmi do popelnice.

Snad to samé nenapsal Saša do Parabible. Pokud ano, odvolávám se na téhož Ducha. :-P Ještě jsem ji nečetla :)