Nedávno na hodině hebrejštiny rozvířil debatu 8. verš 4. kapitoly knihy Genesis, kde Kain říká Abelovi: „...“ 

Zatímco Kraličárna je tradičně doslovná: „ “ , ČEP taktně zvolil „...“ , v dalších překladech zase nalezneme větu „Pojďme na pole“ 
Originál totiž Kainovu (přímou či nepřímou) řeč vynechává. Buď to má smysl (což by mohlo, páč je to Bible), nebo byl písař zkrátka tolik šokován obsahem onoho výroku, že jej nezařadil do posvátného textu a to ve shodně s pravidlem židovských učenců, že Tóra vyjadřuje jen to, co musí. 

Přesto bych ráda zůstala u neexistující věty „Pojďme na pole“. Zemědělec Kain vzal s sebou bratra pastýře do prostředí, které mu nebylo známé. Při troše fantazie vytáhl Abela z jeho přirozeného prostředí (pastvina). Kain mohl pole považovat za svoji doménu a o to víc pro něj bylo bolestnější, když půda krev (v originálním textu je krev nezvykle v plurálu - snad se myslelo i na Abelovy potomky)  jeho bratra přijala, ale on sám z ní už dál nemohl brát sílu.

K tomuto obrazu se mi vybavují dvě věci: 
"Nikdy se nehádej s blbcem, nebo tě dostane na svoji úroveň a tam tě porazí." 
a židovský výklad 7. přikázání "Nepokradeš". 

Související obrázek

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se o čórování v přikázáních mluví dvakrát ? Poprvé to v rámci desatera vysoce umístěné "Nepokradeš" a podruhé 9. přikázání o nedychtění po statcích bližního svého. 

Židovští učenci 7. přikázání vztahují na člověka a 9. teprve na to, co vlastní. V hebrejštině je v prvním případě použito slovo, které znamená víc "ukradení člověka", "únos" než "kradení" jako takové. 

Unést někoho, zbavit ho jeho přirozeného prostředí, svobody a věcí které znal, chápe judaismus jako velmi závažný zločin. Můžeme jej nazvat i určitým záměrným "vykořeněním"... Takže si dávejte pozor, ať vás vnitřní či vnější Kain nevykoření, protože to co potom následuje, je jasné.